Borová medicína

Borovice lesní (Pinus sylvestris)

V naší přírodě asi nenajdeme krásnější strom, jako je osamocená stará borovice s pokroucenými větvemi měděné barvy a vyzařující přívětivost. Slované měli borovice v oblibě, o čemž svědčí četné místní názvy Svatobor- dříve posvátné borové háje, kde žily duše zemřelých. Slované je považovali za nedotknutelné. Pokud se ve svatoboru někdo schoval, byl v bezpečí.

Borovice je považována za ženský strom spojovaný s nesmrtelností a neporazitelností. Dokládá to i oficiálně nejstarší neklonovaný strom na světě - borovice zvaná Metuzalém, žijící v Kalifornii. Její stáří se odhaduje na 4786 let. Mimochodem, z borového dřeva se vyrábějí rakve. Také ta nesmrtelnost..

Borovice lesní patří do skupiny všestranně využitelných stromů, jako ostatně většina jehličnanů.

Pro léčebné účely se využívají pupeny, jehličí, smola, pyl i kůra a další produkty získané destilací dřeva nebo destilací jehličí či smoly.

Borové jehličí

obsahuje (kromě mnoha jiných látek) významné množství flavonolů. Cenný je kvercetin, katechin a epikatechin, jež se vyznačují mimořádně vysokou antioxidační aktivitou.

Jak ukázala korejská studie z roku 2011, nejlepší formou, jak využít antioxidačních účinků, je čaj z jehličí. Je na nás, co zvolíme: odvar je silnější, v nálevu zase zůstane nějaký vitamín C, kterého je v jehličí až 5 x více než v citrónu.

Další významnou složkou, která se uvolní v čaji je kyselina šikimová. V odvaru jí bude pravděpodobně více.

Má antibakteriální, protiplísňové a protizánětlivé vlastnosti, podporuje srdečně-cévní systém, práci střev a celého trávicího systému. Kyselina šikimová je důležitou složkou léku Tamiflu, který byl velmi doporučován při Covidu. Kyselina šikimová má antikoagulační účinky – zabraňuje vzniku nebezpečných krevních sraženin (-po vakcinaci..).Dále ovlivňuje metabolismus cukru - pomáhá při léčbě cukrovky, působí protinádorově.

Příprava odvaru:

Vezmeme hrst jehličí, nastříháme jej do hrnce na menší kousky a zalijeme studenou vodou. Vaříme na velmi mírném plameni 20 minut. Necháme ještě 15 minut stát a užíváme po lžicích: 5-8 x denně 2-3 lžíce.

Příprava čaje:

Vodu v hrnci přiveďte k varu a přidejte hrst čerstvě nasekaného jehličí. Přikryjte pokličkou, odstavte z ohně a nechte 3-4 minuty louhovat. Jakmile všechno jehličí klesne ke dnu, přelijte ho přes sítko do šálku a vychutnejte si ho.

Jehličí lze sbírat i v zimě, ale můžeme si je samozřejmě nasušit do zásoby. Vyzrálé jehličí má vyšší obsah vitamínu C. Podobné účinky má i jedlové a smrkové jehličí, můžeme si udělat trojitou čajovou směs.

Suramin a spike protein

Několik sloučenin nalezených v borovém jehličí bylo identifikováno jako protilátka proti současné "nákaze" spike proteinem, který je potenciálně patogenně přenosný z experimentálních mRNA vakcín a vakcinovaných. Suramin silně inhibuje replikaci spike proteinu. Má také inhibiční účinek proti složkám koagulační kaskády a nevhodné replikaci a modifikaci RNA a DNA. Nadměrná koagulace způsobuje krevní sraženiny, miniskvrny, mrtvice a neobvykle silné menstruační cykly, které jsou hlášeny po očkování. Předpokládá se, že suramin je 20krát nebo vícekrát účinnější než remdesivir.

Přírodní suramin se získával z trypanové modři. Jako botanický zdroj tohoto barviva se používal olej z borovicového jehličí. Trypanová modř je takzvaná trypanosomová modř, protože dokáže zabíjet trypanosomy, parazity způsobující spavou nemoc. První syntetický Suramin byl zaveden na trh v roce 1922 firmou Bayer.

Čaj z borovicového jehličí poskytuje podobný, ne-li lepší užitek, a to částečně díky tomu, že se jedná o přímý jemný extrakt z celé byliny, který ponechává mnoho jejích vlastností, jež by mohly být zničeny nadměrným teplem při destilaci a dalším rozkladu jejích mnoha výživných složek. Suramin z borovicového jehličí se tradičně používá nejen proti virům a parazitům, ale léky na bázi suraminu se intenzivně testují jako lék na několik typů rakoviny.

Odvar z kůry

Užíváme při průjmech, je močopudný. Léčíme jím záněty v ústní dutině.

Esenciální oleje

Borovicové jehličí je bohaté na esenciální oleje, jako je pinen, limonen a terpinolen, které ulevují při onemocněních dýchacích cest, jako je astma, bronchitida nebo nachlazení.

Éterický olej z borovicového jehličí má protizánětlivé a antibakteriální vlastnosti, které mohou pomoci také při kožních problémech, jako je akné, ekzémy nebo lupénka. Přidáváme jej do mastí a krémů, kde pomůže zklidnit podrážděnou pokožku a podpořit její regeneraci.

Vdechování esence má uklidňující účinek na nervový systém a může snížit stres a napětí. Doporučené použití je v difuzéru. Vnitřní podávání se nedoporučuje, může způsobit poleptání sliznic, esenceje velmi dráždivá. K přeladění psychiky z depresivního stavu nám pomůže i procházka v letním borovém lese, což dokazují Japonci v mnoha studiích Shinrin-yoku.

Bachova esence

z borovice lesní je vhodná pro lidi trpící nízkým sebevědomím, neustálým pocitem viny a výčitkami svědomí. Esence je naučí si odpouštět, přijmout se, vážit si sám sebe, mít se rád a nemít na sebe přehnané nároky.

Koupele

v odvaru z výhonků posilují tělo, prokrvují jej, působí na bolesti kloubů, relaxují a tonizují.

Asi 1 kg jehličí a mladých výhonků vaříme 0,5 h ve 3 l vody. Koupele mají svíravý efekt – aplikují se ke stahování dělohy po porodu, na vyhřezlou dělohu nebo konečník. Doporučuje se nejdříve "otestovat" ve slabší koncentraci, neboť může působit dráždivě!

Tinktura

Při plicních chorobách si vyrobíme tinkturu – 10 g mladých výhonků pokrytých ještě červenohnědými šupinami polijeme 100 g lihu a necháme 2 dny stát. Zfiltrujeme a užíváme 2-3 x denně 15 – 20 kapek.

Pyl

obsahuje přes 200 aktivních prvků, vitamín D3, všechny esenciální aminokyseliny, kyselinu listovou, komplex fytosterolů, glutathion, vitamíny skupiny B, enzymy a mastné kyseliny. Z minerálů zejména selen, hořčík, železo a zinek.

Stimuluje revitalizaci tkáně, kostí i chrupavek. Vhodně působí při sníženém obsahu kloubního mazu a vápníku v kostech.

Fermentace pylu

Aby účinné látky z pylu mohly přejít do buněk, musí mít narušenou buněčnou stěnu. Toho docílíme fermentací: Rozmíchejte 100 g pylu ve směsi ze 2 polévkových lžic medu a 5 lžic převařené vlažné vody. Vzniklou směs nechte odpočívat v teple 3 dny. Denně promíchávejte. Poté můžete užívat 1 - 2 lžičky denně. Hotovou kaši skladujte v uzavřené nádobě v lednici. Pyl nejen z borovice se dříve přidával i do mouky. Surovým pylem zasypáváme opruzeniny.

Pokud si budete kupovat borovicový pyl v kapslích, udělejte si test, zda je pyl zpracovaný a tělo ho může vstřebat nebo surový nevstřebatelný. Tuto skutečnost lze jednoduše otestovat ve vodě. Zpracovaný borovicový pyl s narušenou stěnou pylových zrn se usazuje na dně sklenice s vodou. Nezpracovaný surový borovicový pyl plave na hladině vody.

Sběr pylu: prašníkové jehnědy vytřásáme nad papírem.

Pryskyřičné náplasti

Pryskyřice se nahřeje a nanese na kus plátna v tenké vrstvě. Přikládáme na omrzliny nebo na revmatický bolavý kloub či sval. Nutno předtím kůži namazat např. kokosovým tukem.

Lesní vlna

také ulevuje při revmatismu. Půl kg čerstvého jehličí máčíme den ve 2 l vody a potom asi hodinu vaříme. Přiložíme na noc na bolestivé místo a obvážeme.

Upozornění

Borovice by nikdy neměla být užívána dlouhodobě, neboť přítomné terpeny mohou působit dráždivě. Vůbec by ji pak neměli užívat lidé se zánětlivým onemocněním ledvin, jater nebo trávicího ústrojí.

Mnoho dalších způsobů užití je popsáno ve starém bylináři z roku 1940 "Jak se léčit rostlinami" od MUDr. Blahoslava Hrušky :

"Z borovice téměř nic nepřijde nazmar. Kořenů, dřeva a šišek se upotřebí jako paliva. Kmenů lze použít jako dřeva stavebního, z kůry se vyrábí tříslo. Přirozená pryskyřice, jež se roní z kmene a větví, taví se a po vyčištění se z ní získává tzv. burgundská smůla. Destilací pryskyřice se připravuje terpentýnový olej. V retortě přitom zbývá kalafuna. Suchou destilací dřeva se vyrábí dřevěné uhlí a dehet, z něhož se vařením získává tzv. černá smůla. Také lodní, bednářská či ševcovská smůla a kolomaz."

Zastavme se u některých pojmů a řemesel, dnes již neznámých.

Získávání třísla - loupenictví

Tříslo je přípravek získaný z drcené kůry stromů, který sloužil k vydělávání kůží. Účinnou látkou jsou taniny, což jsou organické látky kyselé povahy a trpké až svíravé chuti. Jsou rozpustné ve vodě a sráží bílkoviny na nerozpustné látky. Kůže se po zbavení srsti a dalších organických částí ponořila do roztoku třísla a vody. Doba činění závisela na síle kůží a mohla trvat od několika měsíců až po tři roky. Podle druhu použitého třísla získávala kůže žlutou, hnědou, červenohnědou barvu. Tento tradiční postup byl obvyklý ještě v 1. polovině 20. století. Pak se začaly používat chemické látky, aby se doba činění zkrátila.

Třísloviny z kůry (většinou dubové) jsou používány i v potravinářství,léčebně jako součást protizánětlivých, protialergických a protiparazitálních preparátů i při léčbě omrzlin, kožních poranění a popálenin. V přírodě se stromy díky tříslovinám v kůře brání před napadením mikroorganismy, houbami a hmyzem a proti okusu zvěří.

Burgundská smůla je přirozeně vyroněná a vyčištěná smola z borových kmenů. Používá se jako změkčovadlo do laků na hudební nástroje.

Terpentýnový olej se používá pro ředění rostlinných olejů - např. lněné fermeže, olejových lazur, přírodních vosků, olejových barev, k výrobě laků, k čištění nářadí, k odmašťování povrchů a k odstraňování skvrn.

Kalafuna nesmí chybět v žádném futrále se smyčcovým nástrojem. Neobejde se bez ní žádný řezník. Při domácí zabijačce se používá k odstranění prasečích štětin. Také se z ní vyrábí pečetní vosk. Dříve se užívala proti otravám, když byly sirkové hlavičky ještě plné fosforu a docházelo k tomu.

Kolomaz vzniká smíšením dehtu a tuku (lůj či sádlo) nebo hustější produkt smíšením se sádrou či mastkem.

Tuš a tiskařská čerň jsou velejemné saze vzniklé při destilaci dřeva. 

A optimistická tečka na závěr:

S borovicí se mnozí z nás alespoň jednou v životě potkají tak říkajíc tělo na tělo - a sice z borového dřeva se vyrábějí rakve :-))