Pampeliška - Smetanka lékařská Taraxacum officinale

Lidé se každoročně pokouší vymýtit nejužitečnější rostlinu ve svém okolí. Místo toho by měli jásat a spásat! Bez práce a pěstování tu máme výbornou jarní zeleninu i lék.

Na českém území roste odhadem 250 mikrodruhů pampelišek. Dosud jich bylo popsáno 152 a některé dostaly krásná jména: pampeliška křídlatá, pampeliška bezzubá, pampeliška záhadná, pampeliška upravená. Léčivé jsou všechny, ale jen některé z nich mají kořeny vhodné ke sběru.

Co o ní víme:

Rostlina obsahuje přibližně 2,5 % bílkovin a mnoho minerálních látek a stopových prvků, jako jsou draslík, vápník, mangan, sodík, kyselina křemičitá, síra, zinek, měď, železo a vitaminy A, B1, B2 a D. Na jaře jsou listy bohaté na vitamin C. Kořen obsahuje inulin, který má prebiotické účinky a je bohatý na vlákninu, karotenoidy a komplex vitaminů B, C a E.

Pampeliška, stejně jako například brokolice, celer a mnoho dalších obsahuje flavonoid zvaný luteolin. Rostliny bohaté na luteolin se v tradiční čínské medicíně používají k léčbě vysokého tlaku, zánětlivých onemocnění. Nedávné studie přisuzují luteolinu i preventivní působení proti rakovinám různého typu. Objeveny byly také jeho analgetické účinky při léčbě bolesti.

Anglický bylinkář Nicholas Culpeper kolem roku 1649 napsal: "Tato bylina nám pomáhá vidět dál bez nutnosti používat brýle." Ve stejném století napsal kněz Künzle ve své bylinářské knize: "Hořce chutnající šťáva z pampelišky projasňuje oči". Souvisí to zřejmě s působením pampelišky na játra. Čínská medicína říká, že energie jater vychází očima. Dobrý důvod zařadit pampelišku do jídelníčku, když má většina z nás poškozený zrak z práce na počítači.

Hořké látky v pampelišce stimulují tvorbu slin a podporují produkci žaludeční kyseliny. Zároveň se uvolňuje více trávicích hormonů a enzymů a stimuluje se činnost žluči. To vše udržuje trávení v chodu a zabraňuje nadýmání a plynatosti. Draslík a flavonoidy mají také močopudný účinek. Celkově má pampeliška silný krvetvorný účinek a zajišťuje, aby se z těla vyloučily staré odpadní látky. Díky tomu je tato léčivá rostlina zajímavá také při revmatických onemocněních.

V roce 2001 byly publikovány výsledky studie zabývající se toxicitou olova a jeho ukládáním v mozku potkanů. Těžkými kovy jsme již dlouhodobě zatíženi všichni. Ukázalo se, že přidávání pampelišky do stravy potkanů minimalizovalo toxicitu a ukládání olova v hipokampu, což je oblast mozku pro soustředění, učení a paměť a zabraňovalo to i následnému poškození mozku u jejich potomků.

Takže já k pampelišce přistupuji ve stylu – dostat toho do sebe zjara v jídle co nejvíc. Proto se to bude dále jenom hemžit praktickými recepty.

Začínám v předjaří pojídáním mladých lístků. Mají účinek močopudný, žlučopudný, jaterní. Mohou pomoci snížit otoky, zmírnit premenstruační syndrom, nadýmání a také krevní tlak.

Všimněte si, jak na vás působí ta nádherná růžice zelených listů, které se najednou položí jako paprsky na vlhkou jarní zem. Vzbuzuje to ve vás pocit živosti, radosti, nové energie a nával tvořivosti? Pokud tohle vidíte a cítíte a s vděčností za ten energetický dar si listy natrháte, věřte, že se to obtiskne v energetické rovině vašeho těla, vašich jater.

Listy bychom měli uždibovat denně. Jsou výjimečně výživné. Obsahují železo, vitamín C, E, riboflavin, vlákninu, betakaroten, vápník, měď, mangan. Naučíme-li se je pravidelně zařazovat i v kombinaci například s jitrocelem, bršlicí a kopřivou, podpoříme dobré trávení a denně pošleme tělu dávku minerálií a vitamínů a hlavně živosti! I malé množství je účinné.

Z listů si můžeme připravit nálev, naložit je do octa, krátce orestovat a přidat na pizzu nebo na slané kiše. Když listy krátce spaříme, odstraní se hořká chuť. Pak je můžeme použít do různých nádivek a náplní..

Květy se tradičně sbírají na pampeliškový med nebo víno. Nerozvinutá pevná poupata se dají smažit. Musí být opravdu pevná, jinak nám na pánvi povolí, zhořknou a už to není ono. Přelijeme sladkokyselou zálivkou (olej, citrón,med…). Díky kyselinám v citronu nebo přírodním octu se lépe vstřebávají minerální látky.

Čerstvými nebo sušenými okvětními plátky zdobíme saláty, dezerty, chlebíčky a všechno, co nám tak přijde pod ruku..:-)

Kořen pampelišky je klasický prostředek na podporu jater a krve. Tady však platí pravidlo sběru: buď časně zjara před rozkvětem nebo na podzim, jako u všech kořenů pro léčebné použití. Podzimní kořen obsahuje značné množství inulinu, což je nestravitelná vláknina nerozpustná ve vodě, která čistí střevo, vyživuje střevní mikroflóru, snižuje pocit hladu. Ideální je přijímat inulin v potravinách, ale i nálev a odvar je dostačující.

Pampeliška pomáhá játrům při metabolismu a vylučování nadbytečných hormonů estrogenu a progesteronu. Proto se kořen osvědčil při menstruačních křečích, neplodnosti, cyst na vaječnících citlivosti prsou a endometrióze.

Podle čínské medicíny ji lze dlouhodobě užívat jako tonizující prostředek. Když se užívá denně, chladí a vysušuje. Máte-li dostatek vláhy v těle, není třeba se nikterak omezovat. Pokud jste ale vysušení – máte suchou kůži, dutiny, sliznice, vlasy, pozorujte, co s vámi pampeliška dělá. Týká se to samozřejmě jen dlouhodobého užívání. Pokud vás moc vysušuje, přidejte si k ní cokoliv slizovitého – kořen proskurníku nebo fialku.

Jak si připravíme léčebné prostředky?

Nálev:

Vezmeme 2-3 čajové lžičky sušeného listu a květu na 1 šálek vroucí vody, necháme přikryté 15 minut louhovat. Popíjíme 3 x denně šálek.

Odvar z kořene:

1 polévkovou lžíci sušeného kořene necháme před noc máček ve 3 dcl studené vody. Ráno přikryté 5 minut povaříme. Necháme 15 minut louhovat. Pijeme 2 x denně a nezapomínáme i na dostatečný příjem vody během dne.

Nejlépe je užívat kořen s listem asi 20 minut před jídlem, aby se nastartovalo trávení a připravila se žluč. V tomto případě si připravíme odvar a nálev zvlášť a poté smícháme.

Tinktura:

Sušený drcený kořen a list smícháme v poměru 1:4 a přelijeme minimálně 40% alkoholem. Máme-li čerstvou rostlinu, kořen s listem dáme v poměru 1:3. Necháme na tmavém místě 6 týdnů louhovat. Denně protřepáváme.

Ještě lepší než tinktura je pampeliškový bitter:

Vezmeme cca 100 g čerstvého kořene, 300 g listu, očistíme, pokrájíme. Přidáme najemno pokrájený bio pomeranč – kůru i dužinu. Vše promícháme, nasypeme do sklenice, nepěchujeme (!) a zalijeme 40 % alkoholem tak, aby bylo vše potopené. Necháme až 6 týdnů na teplém místě, občas protřepeme a kontrolujeme, zdali nic nevyčnívá nad hladinu. Užíváme buď jako lék na povzbuzení trávení ½ kapátka 15 minut před jídlem.

Pampeliškový bitter můžeme použít jako základ lahodného míchaného nápoje.

"Dandy orange bitter":

Na 2 porce vezmeme 1 ½ šálku pomerančového džusu, 350 ml vodky ( kdo to chce mít silnější), 1 PL malinového sirupu, 2-3 ČL pampeliškového bitteru a led.

Domácí pampelišková káva

Můžeme si koupit již hotový výrobek nebo si připravit vlastní: Kořeny nasekáme a necháme uschnout. Poté kousky kořenů opražíme na pánvi a semeleme v mlýnku na kávu. Na šálek horké vody dáváme asi 1 ČL prášku. Bylinná káva chutná obzvlášť dobře s trochou mléka, medu a malou špetkou skořice.

Salát s pampeliškou a pošírovaným vejcem

Pokrájíme červenou čekanku nebo římský salát, hrst pampeliškových listů, trochu medvědího česneku nebo česnáčku, trochu mladých lístků bršlice a jitrocele, 1 jablko, 1 mrkev, 2 řapíky celeru. Přelijeme francouzskou zálivkou (smetana, vinný ocet, hořčice, med, sůl, pepř, petržel, bazalka..) a na talíři korunujeme pošírovaným vejcem.

Doufám, že jsem vás nalákala k pampeliščímu experimentování, přeji dobré chutnání.